Domů » Zajimavosti » Není ve světě bylina, aby k něčemu nebyla

Není ve světě bylina, aby k něčemu nebyla

NEZDOLNÝ VŘESOVEC

Vřesovce jsou, jak název napovídá, blízce příbuzní vřesům. Zástupci těchto rodů jsou si často natolik podobní, že si je pletou i zkušeníVřesovec botanici, a není proto divu, že lidová jména obou rodů jsou většinou shodná, např.: erika, břasa, břes, hnidavec, suchotinka, chvojčina, řes, břesňák, hyndavec apod.

Latinský název vřesovců Erica pochází z řeckého ereikein (rozlomiti) a odkazuje na křehkost dřeva některých druhů.

BOJOVNÍK, KTERÝ VYHRÁVÁ

Rod vřesovec (Erica) zahrnuje přibližně 700 druhů většinou nízkých, stálezelených keříků. Z toho asi 600 druhů vřesovců je endemických (nerostou nikde jinde) v Jižní Africe. Ostatních cca 100 druhů se

vyskytuje i v dalších částech Afriky, ve Středomoří, v Evropě (Bretaň, Alpy) a několik vřesovců proniklo také do Asie, Na naše území byl vřesovec „zavlečen“ pravděpodobně se sazeničkami jiných rostlin

a od 19. století bylo hned z několika lokalit republiky (Jizerské hory, Šumava) hlášeno zplaňování zejména vřesovce pleťového a vřesovce čtyřřadého. Ten je u nás dodnes považován za jeden z nejvzácnějších druhů rostlin.

Stejně jako jejich příbuzní – rododendron, borůvka, vřes, brusinka – jsou i vřesovce rostliny kalcifobní, mají strach z vápníku. Vyžadují tedy půdy kyselé až silně kyselé, ať už suché písčité, či mokré rašelinové. Na takových místech prospívají natolik, že často vytlačí ostatní vegetaci. Pomáhá jim v tom soužití s houbou Hymenoscyphus ericae, která vřesovci dodává při nedostatku vodu a živiny. A v záloze mají ještě jeden trumf: velmi jemná a hustá kořenová soustava a spodní část kmínku pod zemí činí vřesovce odolné proti požárům, které vřesoviště často zachvacují i proti okusu divou zvěří.

MALÉ VELKÉ KVĚTY

Všechny vřesovce jsou stálezelené keře, některé dorůstají pouhých 20 cm, jiné až 5-7 metrů (E, arborea a E. scoparia). Tenké šlahounovité větvičky se světlou kůrou se u některých druhů plazí, jiné jsou vzpřímené či převislé. Listy jsou většinou krátké (do ‚1,5 cm, přesto více než 5x delší než u vřesů), jehlicovité, ve svazečcích po čtyřech. Zahradní kultivary mohou mít listy třeba žlutozelené. Také barva květů se pohybuje v širší škále od bílé,žluté,oranžové,p řes růžovou k červené a temné bordó. Kvetou právě tedl V předjaří se množství malých válečkovitých kvítků sdružuje ve vrcholových hroznech a…

vykvetou na celé rostlině všechny naráz! Pohled na takové vřesoviště doslova obalené různě barevnými květy vezme dech nejen impresionistům, Není divu, že jsou vřesovce velmi oblíbené a často vysazované v parcích i zahradách. Plodí maličké tobolky, ve kterých mohou semena přečkat i desetiletí.

VE STÍNU VŘESU URČITĚ NE

Výtažek z vřesovce má diuretické účinky a využíval se proti dně, v léčitelství se ale prosadil spíše příbuzný vřes. Své slávy v medicíně se však vřesovec možná ještě dočká, Vedle glykosidů

a tříslovin totiž vřesovcový extrakt obsahuje i významný podíl fenolických sloučenin, které zaujaly vědce mírnými antibakteriálními a silnými antioxidačními účinky. Zajímavý potenciál.

Co ztrácejí na poli léčitelství dohánějí vřesovce bohatě jinde. Velké využití našly jako celoročně dekorativní a půdokryvné dřeviny. Snadno se pěstují, množí se řízkováním a navíc patří mezi významné medonosné rostliny, a jsou proto vyhledávaným sortimentem každého zahradnictví. Vřesovcové větvičky se dříve používaly místo chmele k dochucení piva, dnes zůstávají oblíbenou přírodninou v květinových aranžích a výzdobě.

Vřesovcové dřevo je se svou zřetelnou strukturou, tvrdostí a přirozenou odolností vůči ohni odnepaměti vysoce ceněné u dýmkařů a fajfkařů.

Nemáte-li dosud vřesovec na skalce, na balkoně či v truhlíku za oknem, neváhejte, l za nepatrnou péči vám tato neobyčejná rostlinka bude dávat radost ze života v každé roční době.

Autor:  Mgr. Vladimír Vonásek      Zdroj:  Vitae   11/15

UA-73059888-1